Tělnatý, plešatící čtyřicátník pracující v sociálních službách. Osobně předpokládám, že vám v hlavě automaticky nenaskočilo slovo "celebrita". Přestože je opak pravdou, nebylo by to stále ještě nic tak neobvyklého. Ostatně takový Mr. Bean také není dvakrát velký fešák. Paul Yarrow, o kterém je v tomto případě řeč, ale není žádný komik, herec, zpěvák ani účastník nějaké show. Přesto o něm vznikla na internetu počítačová hra, lidé jej zastavují na ulici a fotí se s ním. Co tedy Paul dělá? Popravdě téměř nic obvykle jen tiše stojí a dívá se, někdy si čte noviny nebo telefonuje.
Paul Yarrow by směle mohl mít přídomek "muž, který stává reportérům za zády". Kdykoliv se někde v Londýně, kde bydlí, natáčí nějaká reportáž, snaží se dostat do záběru. Tímto způsobem už byl více než ve stovce televizních reportáží. Jeho televizní kariéra začala v říjnu 2009, kdy byl lídr krajně pravicové Britské nacionální strany Nick Griffin pozván do vysílání BBC. Na protest proti tomuto rozhodnutí se tehdy před BBC konala demonstrace, kterou snímalo hned několik televizních stanic. A mezi demonstranty, které kamera zabírala za hovořícím reportérem, byl právě i Paul ve svém oblíbeném béžovém svetru, který je jakousi jeho pracovní uniformou. O pár týdnu později se prošel s nákupní taškou v ruce v další reportáži BBC a jeho hvězda začala stoupat. Jeho "fanoušci" začali dávat dohromady webové stránky se všemi jeho vystoupeními. Televizní kameramani se ho naopak snažili dostat ze záběru změnami úhlů či přiblížením kamery.
Pro reportéry nejsou lidé, kteří se snaží dostat do záběru, nic nového. Emma Bakerová, dlouholetá reportérka regionálních zpráv říká "Na pozadí záběru se vám vždycky někdo motá, dělá různá gesta, troubí... Všichni si myslí, jak jsou úžasně originální. Někdy dojde ale i k fyzickému kontaktu. Kolega jednou natáčel reportáž z pláže, když na něj někdo z ničeho nic skočil a sedl si na něj." Ne vždy jde lidi jen tak vyhnat, takže se reportáž musí točit vícekrát, na několika různých místech. Dobrým trikem je i předstírat zkoušku, při které se jakoby nic nenatáčí." Přesto všechno ale Emma není na Paula naštvaná, ale spíše pobavená. Paul totiž nedělá nic. Jen stojí a dívá se. Nijak negestikuluje, dokonce se ani neusmívá.
I toto "nic nedělání" mu přineslo popularitu, která překvapila nejen jeho. Do skutečného povědomí veřejnosti se dostal poté, co komik Russell Howard ve svém pořadu na BBC uvedl pod názvem "Tlouštík, který se chce být v televizi" sestřih jeho neslavnějších "scének". Když jej po pořadu vyhledal novinář z Evening Standard, ukázalo se, že motivy jeho počínání jsou až filozofické. Paul mu tehdy řekl "Celkem mě ten pořad naštval, protože to jsem nechtěl. Lidé vnímají otylé jako humorné a nepříliš inteligentní." Své poslání pak Paul vysvětlil následovně: "Byl jsem několikrát přitom, když televize natáčely rozhovory s obyčejnými lidmi z ulice. Když se ale dostali ke mně, všimli si mého břicha a přešli raději k někomu jinému. Jsem tlouštík a ignorují mne. Mohl bych říct něco k věci, ale vždycky ten mikrofon raději dají někomu jinému. Mou snahou bylo poukázat na to, jaký obraz média vytvářejí, na to, že ignorují lidi, kteří nevypadají pěkně. Tady jsem. Promiňte, že nemám oblek, nejsem okouzlující ani štíhlý."
Když se Paul objevil na pozadí další reportáže BBC, navrhl mu reportér, že s ním udělá rozhovor. Paul to překvapivě odmítl s tím, že je plachý. Časem si to rozmyslel a požádal reportéra, aby mu donesl DVD s jeho záběry. Rozhovor se pak natočili v Paulově duchu. Seděli ve venkovní restauraci, před kamerou chodili po ulici lidé a Paul s reportérem byli na pozadí záběru. Paul v rozhovoru v podstatě zopakoval své důvody. "Lidé říkají, že žijí ve spravedlivé společnosti, ale staří či tlustí lidé jsou dáváni ze záběru, ale já jsem taky lidská bytost. Dělám to pro obyčejné lidi."
K Paulovu profilu by se ještě slušelo dodat, že se až do jejich smrti vzorně staral o své nemocné rodiče a také pracoval jako dobrovolník. Za svou činnost pro společnost získal v roce 2008 cenu Dobrý Samaritán. Co si o tom všem myslet? Reportétka Emma Bakerová doslova řekla: "Pokud nijak nezasahuje do reportáží, tak mu bůh žehnej." Dovolím si s ní v podstatě souhlasit. Paul je sice skutečný podivín, ale podle všeho také dobrý člověk, který nezištně pomáhá svému okolí. Osobně jsem raději, když je "televizní celebritou" on než někdo, jehož nejzáslužnějším činem pro lidstvo bylo to, že se nechal s několika dalšími exoty zavřít do baráku plného kamer.
zpět na ukázky