RSS blog na iDNES.cz

Martin Horský :: Británie v útržcích novin

Ukázky

Souhlasíte, aby měla rozhodnutí podle Šaríi právní platnost?

I bez řádného průzkumu si dovolím tvrdit, že negativní odpovědi by byly stejné jak v Česku, tak v Británii a pohybovaly by se okolo 125%. Pokud by snad někdo projevil souhlas či jen zaváhal, byl by okamžitě označen za teroristu. Na takto položenou otázku snad ani rozumný člověk nemůže odpovědět kladně. Kamenování, usekávání rukou... Po takové otázce bych sám šel brousit kinžál...

"'Přijetí práva Šaría v Británii se zdá nevyhnutelné' říká arcibiskup" objevily se v únoru 2008 plamenné články, které reagovaly na slova Dr. Rowana Williamse, arcibiskupa z Canterbury. Ten je skutečně v rozhlasovém pořadu BBC vyřkl a pak už jen v šoku sledoval pozdvižení, které následovalo. Premiérův mluvčí hned přispěchal s ujištěním, že britské právo stojí a bude stát na britských hodnotách.

"Zdá se to nevyhnutelné a, technicky vzato, jistá část práva Šaría již je naší společností uznávána a je součástí našeho práva," odpověděl tehdy arcibiskup na otázku zda je přijetí Šaríi nezbytné pro soudržnost komunit. Za svým výrokem si stál, obhájil jej před shromážděním kleriků a podpořil jej i premiér. O pět měsíců později pak nejvyšší soudce Lord Phillips před Londýnskou muslimskou radou, řekl "Není žádný důvod, proč by se šaría nebo jakýkoli jiný náboženský princip nemohl stát základem pro řešení některých konkrétních situací."

"Zbláznili se ti Angláni?" napadlo jistě nejen mne, který jsem v té době v Británii žil. Stejně jako většina ostatních jsem ale nezašel dále než za svou řečnickou otázku. Pokud bych to udělal, zjistil bych, že arcibiskup ani soudce vlastně neřekli nic nového a v podstatě jen komentovali to, co už v Británii dávno existovalo - rozhodnutí náboženských soudů, tedy včetně těch podle Šarii, jsou respektovány i podle britského práva. Jak je to možné? Díky zákonu o smírčích soudech z roku 1996, který umožnil řešit spory i podle jiného nežli britského práva. To, co však zaniká v rachotu broušených mečů, je několik důležitých "ale", se kterými se zákon pojí. Především musí obě strany s rozsudkem souhlasit. Smírčí soud také může řešit pouze omezený okruh méně závažných případů jako jsou domácí či finanční spory. Dále nesmí být v žádném případě v rozporu s britským právem, takže kamenování či mnohoženství je zcela vyloučené.

To už nevypadá tak jednoznačně a hrozně, že? Přesto jsou zde zcela legitimní námitky ženy budou u takového muslimského soudu, který samozřejmě tvoří muži, donuceny souhlasit s jakýmkoliv rozsudkem. Zvlášť když se vše koná za zavřenými dveřmi a svědectví ženy nemá stejnou váhu jako hlas muže. Jako ukázkový příklad rozdílu mezi rozsudkem dle Šaríi a britského práva, se uvádí dědický spor řešený v Nuneatonu. Majetek zde byl nerovnoměrně rozdělen mezi dva syny a tři dcery, protože syn má podle Šaríi právo na dvojnásobek toho co dcera.

Zrušit však šmahem tyto soudy ve jménu žen by ale mělo efekt zcela kontraproduktivní. Je potřeba se vcítit do jejich pozice. Zhruba dvou milionová muslimská populace v Británii pochází z velké části ze zaostalých míst třetího světa, kde mají tradice a zvyklosti velkou váhu. Bez ohledu na to jakkoliv středověké se Evropanovi mohou zdát, pro tuto komunitu mají svou velkou platnost. Proto pokud např. žena, která je obětí domácího násilí, dosáhne u britského soudu rozvodu, nemá zdaleka vyhráno. Komunita takový rozsudek neuznává a žena se tak nachází v jakémsi "právně ne-právním polostavu". Aby se z něj dostala a mohla v rámci své komunity normálně existovat, musí získat i rozsudek od soudu islámského. Kde by jej mohla získat, kdyby byly tyto soudy zrušeny? Ostatně rozvody tvoří největší část sporů, kterými se islámské soudy v Británii zabývají.

Dalšími jsou spory v rámci komunity, např. když se porvou dva mladíci. Vše se vyřeší v rámci islámského soudu. Nezatěžuje se tím britský soudní systém ani policie. A pokud někdo nesouhlasí s rozsudkem, může se odvolat k britskému soudu, jehož rozsudek má vždy přednost.

Stále brousíte meč? Jen bruste dál. Ono je to taky potřeba. Na světě pobíhá až příliš mnoho těch, kteří by si přáli, aby v Británii platila Šaría jako jediná. Diskuze se nepřipouští.

zpět na ukázky